Hory I

Ve čtvrtek 23.6. odjíždíme s Márou do Rakouska. Čeká nás 14 dní strávených na horách. Začínáme na Silvrettě školením adventurních průvodců.
Na parkoviště v sedle Bielerhöhe se dostáváme v noci a jdeme rychle spát. Ráno prší a je neskutečná zima. Potkáváme naše kamarády průvodce a společně pospícháme směr chataWiesbadener hütte (2443m).
Sraz je v devět hodin, v deset již stoupáme na ledovec. Následuje trénink ledovcových technik a vodění na krátkém laně. Podobný je i program na sobotu. V neděli dopoledne probíhá vyhodnocení celého víkendu a také práce s mapou. Před obědem již sestupujeme na parkoviště. Všichni odjíždějí domů, jen my s Márou odjíždíme směr Švýcarsko.
Noc trávíme v sedle Furka (2436m) s krásným výhledem na Bernské alpy. Ráno sjíždíme doVispu a ještě děláme drobné nákupy. Dlouhým stoupáním se konečně dostáváme do Saas Fee (1800m). Auto necháváme na parkovišti a chceme vyrazit do kopců. Ale ve všech obchodech mají zrovna polední pauzu. Dokonce i v turistických informacích je zavřeno. Takže začínáme stoupat až po druhé hodině.
Naším cílem je pro dnešek Mischabelhütte (3335m). Cesta stoupá opravdu prudce, posledních 500 výškových metrů vede po zajištěném hřebenu. S těžkými batohy toho máme opravdu dost.
Máme v plánu přelézt Nadelgrat. To je hřeben, ve kterém stojí čtyři čtyřtisícové vrcholy. Ale je tu dost sněhu a tak nám obsluh chaty doporučuje tuto tůru zkrátit. Proto vstáváme až ve čtyři a před pátou vyrážíme. Počasí je dokonalé a tak se rozhodujeme zkusit celý hřeben. prudkým žlabem vystupujeme do sedla Durenjoch. Z něj vystupujeme po skalním hřebenu naDurenhorn (4034m). Z vrcholu se vracíme do sedla a kombinovaným terénem stoupáme po hřebenu na Hoberghorn (4219m), Stecknadelhorn (4241m) a na závěr nás čeká Nadelhorn (4327m). Je to opravdu náročné lezení a jsme rádi, že to máme za sebou. Ještě nás ale čeká náročný sestup.Je pozdě odpoledne a ledovec hodně změkl. V závěrečném sestupu ze sedla pod námi sjíždí docela velká lavina. Naštěstí zůstáváme nad ní a můžeme pokračovat na chatu. Celý okruh nám trval 13 hodin.
Předpověď počasí na další den není moc dobrá. A tak se vzdáváme výstupu severovýchodní stěnou Lenzspitze a sestupujeme zpět do Saas Fee. Autem sjíždíme do Saas Grundu a ubytování nacházíme v kempu za příjemných 15,- CHF pro dvě osoby a auto. Odpoledne začíná pršet a nepřestává až do rána.
Přesto se rozhodujeme zariskovat a vyjet lanovkou na Hohsaas (3150m). Zde leží stejnojmenná chata, ve které máme zamluvené ubytování. Necháváme zde pár věcí a začínáme stoupat. Překonáváme ledovec Trift, kde je spousta trhlin a hlavně v horní části nepříjemné seraky. Dál pokračujeme po hřebeni, kde je jediným problémem vítr. Za chvíli již stojíme na krásném vrcholu Weissmies (4027m). Dlouho se ovšem nezdržujeme a pospícháme na chatu. Tam nás čeká zasloužená odměna v podobě několika Rádlerů a opalovačky na terase.
Máme toho už docela dost, přesto druhý den vstáváme v pět a za hodinu již traverzujeme pod sedlo Laginjoch. Krátkým výstupem přes ledovec se dostáváme na skalní hřeben. Ten se po chvíli mění na sněhový a poměrně prudký. Ve velké zimě a za silného větru stoupáme po hřebenu až na vrchol Lagginhorn (4010m). Rychle pár fotek a již pospícháme dolů. Není to na prudkém svahu nic jednoduchého. Zvládáme to ovšem dost rychle a před polednem již oslavujeme na chatě. Balíme věci a sjíždíme lanovkou do Saas Grundu. Tam jen vše házíme do auta a odjíždíme do Randy. Tady budeme kempovat a ráno nás naloží Adventurní autobus.
Naše aklimatizační akce se nadmíru podařila, během pěti dnů jsme vystoupili na šest čtyřtisícovek.
V sobotu ráno již s klienty odjíždíme do Zermmatu (1620m). Zubačkou pokračujeme naRottenboden (2815m) a dál již pěšky na chatu Neue Monte Rosa hütte (2900m). Cestou nás čeká zpestření v podobě dlouhého žebříku na ledovec.
Druhý den aklimatizujeme na ledovci Grenzgletcher. Stoupáme směrem na Signalkupe do výšky asi 3700m. Ledovec je nepříjemně rozpraskaný a tak otáčíme a cestou zpět nacvičujeme stoupání po prudkém ledovém svahu.
Vrcholový den. Vstáváme ve dvě, vydatně snídáme a ve tři začínáme stoupat. Jde to dobře, jen je trochu moc teplo. To se ale mění při vstupu na ledovec. Tempo není moc rychlé a tak v sedle pod závěrečným hřebenem stojíme těsně před desátou. Hřeben je hodně vysněžený, takže ještě víc exponovaný než obvykle. Postupujeme pomalu, vrchol Dufourspitze (4634m)dosahujeme až ve 13:30. Začíná se kazit počasí a tak pospícháme ledovým žlabem do sedla. Přesto z něj odcházíme teprve v půl čtvrté za mírného sněžení. Naštěstí ledovec docela drží a tak je sestup nečekaně v pohodě. Tedy až na závěr po skalách, kde opět netrefujeme ideální linii.
Ráno nás čeká již jen přechod na zubačku a sjezd do Zermattu.
Chtěl jsem ještě pár dní zůstat a pokusit se o Matterhorn. Ale počasí se má kazit a taky si chci trochu odpočinout. Takže nasedám do autobusu a odjíždím domů.
Bylo to krásných 14 dní v horách.....