Těžká pohoda

Na horském kole mám za sebou pouze jeden závod na 50km. Je to již pár let. Vůbec mně to nechytlo a od té doby jezdím raději na vyjížďky a za ušetřené peníze na startovném si dám po cestě něco dobrého k jídlu a třeba i pivko.

Vždy mně ale tak trochu lákalo, zkusit si nějaký 24 hodinový závod. Slyšel jsem o tom hodně vyprávět a stále si nebyl jistý, zda to zvládnu. Letos mám poměrně dost najetých kilometrů a celkem mně to jezdí. A tak jednou večer sedím u počítače a koukám, že ve Vesci se jede letos poslední ročník Těžká pohoda 24 hodin maraton MTB. A vychází to tak, že o víkendu 9. - 10.6.2012 jsem doma a i pár dní okolo mám čas. Takže příprava i odpočinek po závodě by mohli proběhnout. A tak o tom moc nepřemýšlím a přihlašuji se. Startovné 800,- Kč určitě za 24 hodin projím a propiji.

Nakonec jsem toho za posledních 14 dní před startem moc nenajel, ale základ je snad dobrý. V pátek 8.6. jedu na prezentaci a raději si označuji místo, kde v sobotu zaparkuji Transportéra, můj přechodný domov. Všude panuje pohoda, žádné fronty. Spousta lidí tady již stanuje a pojímá tuto akci jako celovíkendový festival.

V sobotu najíždím na pozice a připravuji si v autě jednotlivé sekce. Ložnici, šatnu, kuchyň a dílnu. Snad se v tom trochu vyznám. Po předstartovním mítinku si připravuji kolo a nesu ho na start. Ten probíhá o chvíli později stylem Le Mans. Běžíme krátký okruh, bereme kola a začíná se kroužit.

První kolo se jede v balíku lidí. Tedy hodně pomalu. Trať mně připadá docela v pohodě, čekal jsem větší kopce. Od startu se jede v podstatě 6km do kopce a potom 6km dolů zpět na stadion. Tam projedete cílovou bránou a míříte do depa. To můžete buď projet, protnout startovní bránu a kroužit další kolo, nebo v depu zůstat libovolnou dobu. Mně hned před vrcholem stoupání v prvním kole postihl defekt, takže mířím do auta pro novou duši. A hurá do druhého kola. Nemám před sebou již skoro žádné lidi a tak mohu jet rychleji. A ty kopce najednou vypadají o poznání prudší a delší. Sakra, asi to taková sranda nebude. V jednom kole se nastoupá 330 metrů. Nicméně druhé kolo bylo moje nejrychlejší, jediné s průměrem nad 20 km/h.

Zvolil jsem postup delší zastávky vždy po dvou kolech a zhruba půl hodinový relax po každých čtyřech kolech. Tento systém mně trochu narušila dešťová přeháňka. Naštěstí byla jediná a zastihla mně dva kilometry před depem. Trať ale zvládla rozbahnit celkem slušně a do konce závodu se to již nezlepšílo.

Po dešti jsem vyrazil do sedmého kola. Zdálo se mně něco divného na mých kraťasech. Nějak se vepředu hromadila cyklistická vložka. Po chvíli zjišťuji, že mám kraťasy obráceně. Tak hup do lesa a převléct. Jak pospíchám, podaří se mně opět stejná chyba a pokračuji znovu s obrácenou vložkou. Zadek tedy odděluje od sedla jen tenká látka. Po druhé návštěvě lesa je již vše správně, jen ta vložka je stejně nějaká postarší a tenká. Dávám ještě jedno kolo a jdu se převléknout. Nicméně na zadku to nechalo nesmazatelné stopy a od té doby to byl největší problém.

Do tmy se mně podařilo objet 10 kol. Takže vše podle plánu. V depu nasazuji světlo a znovu rychle na trať. Nevím jak dlouho mně vydrží baterky a tak výjezdy dávám jen s čelovkou. Ve sjezdech jsem ovšem s velkým světlem za krále a ostatní se mně vždy snaží udržet. Ale marně, některé úseky zvládám rozhodně rychleji než ve dne. Zato ty výjezdy. Na mokrých kořenech to klouže a v noci se mně snad ani jednou nepodařilo projet bez několikanásobného šlápnutí nohou do bláta. Proto jsou časy nočních kol výrazně pomalejší.

Čekám, kdy mně to skolí a půjdu spát. Ale pořád se mně jezdí dobře, jediným problémem je zima. Nahoru do kopce se člověk zapodí a dolů propocený dres dost studí. Asi to chtělo jet víc nalehko a nahoře obléknout bundu. Jo když ono to dolů zas takový sjezd nebyl. Čekalo tam i pár kratších výjezdů a na závěr dost nepříjemný zvedák na stadion. Přesto se mně podařilo kroužit až do půl páté. To už bylo krásně vidět a tak zajíždím do auta sundat světla. Rozhoduji se pro hodinu spánku. Je to příjemné, jen se potom nemůžu vykopat. A tak trávím v depu skoro 3 hodiny. Asi zbytečně moc.

Nezbývá moc času a tak rychle na trať. V noci přibylo 6 okruhů, do dvaceti zbývají 4 a mám na to něco přes 4 hodiny. Jeden okruh jezdím tak 50 minut, takže s krátkými přestávkami by to mohlo klapnout. Po noční pauze to ale jezdí nečekaně rychle a nohy zatím úplně v pohodě. Takže stavím jen na občerstvovačce.

Jediné pravidlo je projet cílem posledního kola po 11:15. Podařilo se mně to vypočítat tak, že dávám jedno kolo nad plán. Tedy 21. V součtu 264,6km a 7004 nastoupaných metrů. Prostě těžká pohoda.

Nakonec se nedostavila žádná velká krize, ani nohy nevypověděly službu. Žádný pád a ani jsem netlačil jako většina účastníků. Takže hlavním limitujícím faktorem byl podle očekávání zadek a taky trochu psychika. Vykopat se do dalšího kola bylo stále těžší a těžší. Myslím, že se dalo odjet tak o jedno až dvě kola víc. Kratší zastávky v depu a kratší ranní spánek.

Chtěl jsem to jen jednou zkusit, ale už teď mně hlodá myšlenka, zajet si ještě jednu 24 hodinovku. Už trochu vím jak na to a chtěl bych svůj výkon překonat. Třeba organizátoři připraví příští rok překvapení a pojede se další poslední ročník. Rozhodně by to nebylo zas tak velké překvapení. Takže kdo váháte, můžu jen doporučit. Není to až taková hovadina, jak jsem myslel. Ale rozhodně max. jednou za sezónu.

Výsledky najdete na https://24hod.sportsoft.cz/2012/race/teamresults.aspx?r=2&lng=cz

Moje podrobné na https://24hod.sportsoft.cz/2012/race/team.aspx?id=1-174&r=2&lng=cz

Více o závodu na https://24hours-mtb.com