6x4000

V sobotu 3. září odjíždíme do Itálie se odvážným cílem. Zdolat během týdne šest čtyřtisícových vrcholů. Míříme k masivu Monte Rosy, kde by to za příznivých podmínek neměl být zase takový problém.

Nástupním místem je vesnička Stafal (1823m) v údolí Gressoney. Přijíždíme v noci a spíme na parkovišti. Ráno vyjíždíme lanovkou pod vrchol M. Bettaforca. Z výšky 2672m začínáme za vydatného deště stoupat. Po třech hodinách docházím úplně promočený a zmrzlý na chatu Quentino Sella (3585m). Martin s Blankou přicházejí po více než hodině v ještě horším stavu. To nám to pěkně začíná.

Na další den máme v plánu výstup na Castor (4228m). Ráno ovšem stále prší a tak spíme dál. Přes oběd absolvujeme aklimatizační výstup na hřeben Castoru do výšky 4000 metrů. Jde to docela dobře, na hřebenu ovšem leží zhruba 40 cm nového sněhu.

Ráno balíme všechny věci a začínáme přechod na další chatu. Čeká nás stoupání přes vrchol El Naso (4272m). Je to poměrně dlouhý pochod se závěrečným prudkým traverzem do sedla Naso. Odtud je to již kousek po hřebeni na vrchol. Nad námi se tyčí monumentální stěna Lyskamu. Sestup je poměrně rychlý a chvíli po poledni přicházíme na chatu Gniffeti (3647m). Zde se setkáváme se zbytkem výpravy.

Jako první společná akce nás čeká aklimatizační výstup na vrchol Piramide Vincent (4215m). Jednoduchou tůru nám stěžuje jen silný vítr. Nakonec všichni zvládáme a ještě nám zbývá čas na nácvik ledovcových technik kousek za chatou.

Další ráno opět balíme a začínáme stoupat. Tentokrát do sedla Lys a dále na chatu Margherita (4554m). Zde chceme strávit noc. Nulová viditelnost a silný vítr je ale proti. Bojujeme o každý krok a nakonec se nám daří dojít až na chatu.  Někteří jsou ale dost promrzlí a vyčerpaní. Snažíme se do sebe dostat horký čaj a dát se trochu dohromady. To se nakonec všem daří, dokonce se i trochu vyspíme.

Ráno je nebe bez mráčku, jen slabý vítr a docela teplo. Ideální podmínky na náš velký den. Z vrcholu Signalkupe (4554m) sestupujeme do sedla Zumstein. Naše putování po vrcholech začínáme výstupem na Zumsteinspitze (4563m). Následuje krásná hřebenovka na Parrotspitze (4436m), krátký výšvih na Ludwigshöhe (4342m) a jako třešnička na doru krátká stěnka Corno Nero (4322m). Na sestupu ještě navštěvujeme bivak na vrcholu Balmenhorn (4167m). Počasí vydrželo celou dobu a tůra to byla opravdu fenomenální. Odpoledne slavíme na chatě, dojídáme zásoby a připravujeme se na sestup do údolí.

Nechal jsem se ukecat a sestup k autu zvládáme bez pomoci lanovky. Dole toho celkem lituji. Mám nohy parádně rozmlácené. Jako první míříme na oběd. Vynikající pizza nám dost zvedla náladu. Cestou domů navštěvujeme krásné město Como u stejnojmenného jezera. Noc trávíme na odpočívadle v Německu a domů se dostáváme v neděli k večeru.

Akce se povedla nad očekávání. Náš konečný součet byl osm čtyřtisícových vrcholů. Z toho je na oficiálním seznamu UIAA pouze šest. Takže nakonec plníme přesně to, co bylo v názvu tohoto výletu. Berg Heil.